Mauglí

Světoznámý příběh o přátelství, lásce, ale i o boji o přežití nás zavede do džungle, v níž se malý chlapec Mauglí bude muset naučit vlčí řeči, zákonům džungle a pravidlům slušného chování.

„Kiplingova předloha má k romantické pohádce opravdu daleko. Je to napínavý, dramatický a leckdy i krutý příběh. Přežít v džungli znamená být vnímavý a pozorný ke všem zvukům kolem. Od toho se odvíjela i má adaptace. Džungle je podle mě geniální zvukovou partiturou, a když má navíc posluchač možnost měnit perspektivy a chvíli být s Balúem na zemi a ve vteřině se s Mauglím na liáně vyhoupnout do koruny stromů k opicím, je to zážitek,“ popisuje autorka rozhlasové dramatizace Marie Špalová.
V prvním dílu jsme svědky známého, mnohokrát zpracovaného příběhu, v němž malý Mauglí dospěje v muže a rozhodne se, že musí odejít k lidem, protože jej vlčí smečka nechce přijmout mezi sebe, přestože mezi nimi vyrostl. Druhý díl se odehrává v malé indické vesnici. Lidé se k Mauglímu však chovají snad ještě hůř než zvířata. Je pro ně špinavé zvíře, které mezi ně nepatří. Pokřikují na něho, posmívají se mu, hází na něj kamení. Kam Mauglí patří? Téma hledání svého místa ve společnosti a vyčleňování těch, kteří z nějakého důvodu nezapadají, podpořila režisérka Bela Schenková využitím různým sborů, v nichž herci a herečky rytmicky ztvárňují dav pokřikujících lidí, opic či vlků. Mauglí se musí postavit sám za sebe a čelit rozzuřenému davu.
„Kniha džunglí je pro mě příběhem o nejvšednějších a zároveň nejpodstatnějších pocitech, jako je láska, nenávist, bolest, odvaha či smutek ze ztráty blízkého. Když jsem přemýšlela nad celkovým pojetím, cítila jsem, že téma, kdy dítě pozoruje, jak chování ostatních může ovlivnit jeho vlastní životní cestu, je tak silné, že využít orchestr by mohla být cesta k mnohem silnějšímu a autentičtějšímu prožitku. Díky hudbě a jejímu zpracování se pro mě příběh Mauglího stává mnohem skutečnější,“ vysvětluje Bela Schenková, která se společně s hudebním skladatelem Miro Tóthem rozhodla na Mauglím spolupracovat se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Hudba velkolepého orchestru vytváří pestrý svět nebezpečné i čarokrásné džungle, v níž se odehrává napínavé drama o hledání vlastního místa ve společnosti.
Hrají a zpívají:
Mauglí – Jan Cina
černý pardál Baghíra – Vojtěch Vondráček
medvěd Balú – Lubor Šplíchal
tygr Šér Chán – Jiří Vyorálek
vlk Akéla – Vasil Fridrich
táta Vlk – Martin Finger
máma Vlčice – Helena Dvořáková
vlče – Václav Marhold
vlček – Jan Hofman
had Ká – Miloslav König
luňák Číl – Jiří Roskot
Baldév – Václav Neužil
Mésúa – Eva Elsnerová
manžel Mésúy – Ladislav Hampl
buvol Ráma – Tomáš Weisser
Mauglí dítě – Viola Miklušová
první opice – Klára Suchá
druhá opice – Antonie Formanová
třetí opice – Petra Kosková
slonice Háthí – Lenka Zbranková
vlci, buvolové, brejlovci – Kryštof Krhovják
vlci, buvolové, brejlovci – Libor Hruška
starý vlk na sněmu – Petr Čtvrtníček
mladý vlk na sněmu – Jan Battěk
dav opic a buvolové – Renata Kubišová
dav opic – Kateřina Marie Fialová a Hana Marie Maroušková a další
Symfonický orchestr Českého rozhlasu řídí David Švec